Fasádní systémy II – ETICS a VETURES

Monolitickými, tj. na stavbě kompletně z dílčích materiálů a výrobků vytvářenými variantami vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů s omítkou – ETICS (u nás známých historicky též jako tzv. kontaktní zateplovací systémy) – se u nás dlouhodobě a intenzivně zabývá Cech pro zateplování budov (CZB) a jeho četní experti. V úrovni evropské normalizace existují dvě specifikace (neharmonizované) a sada zkušebních norem; u nás by se již měly používat Řídicí pokyny pro evropská technická schválení ETAG 004 spolu s ETAG 014 (Plastové kotvy pro ETICS). Současný platný stav obou uvedených předpisů je u nás již dostatečně znám a této problematice byla též průběžně věnována dostatečná pozornost, vč. četné publikační činnosti, proto zde dále uvedeme jen podstatné a aktuální poznámky.

ETICS je dodáván výrobcem vždy jako systém obsahující všechny základní součásti specifikované v systémovém schválení (pro evropské použití ETA): lepicí hmotu, mechanické kotvicí prvky, tepelně-izolační materiál, základní vrstvu včetně její výztuže a konečnou povrchovou úpravu, která může být opatřena nátěrem. Kromě toho renomovaní výrobci dodávají i širokou škálu potřebného příslušenství, jako jsou různé druhy lišt (zakládací, ukončovací, dilatační, začišťovací, nárožní aj.), pancířovou tkaninu pro zesílení vyztužení, různé montážní pěny a tmely, případně i polystyren se sníženou nasákavostí pro dotvoření návazností u přechodu obvodové stěny pod zeminu apod. Právě nezbytnost komplexního ověřování návrhu, kontrola provádění a následně i údržby ETICS jako systému je novým rysem systémového přístupu, který se začal projevovat při posuzování sestav (kits), narozdíl od posuzování jednotlivých výrobků – pouhých dílčích komponentů těchto sestav.

Systémový přístup se snad nejvíce projevil u zkoušení hygrotermálních vlastností ETICS na celých stěnách, v náročném novém zkušebním zařízení dle ETAG 004: výhodou existence tohoto zařízení, umožňujícího regulovat a sledovat vliv dlouhodobého působení kladné i záporné teploty spolu se změnami vlhkosti i s přímým zkrápěním povrchu ETICS, je i možnost ověření dalších inovací, které budou zákonitě přicházet. Systém je navíc nutno vždy před jeho schválením a uvedením na trh „vyladit“. Konečně, zde je ještě široké pole působnosti i pro další výzkum a modelování skutečného chování konstrukcí z hlediska tepelněvlhkostní bilance širšího systému „podklad + ETICS“.

Druhým významným atributem ETICS je dnes již zavedený systém důsledné podpory používání firemních aplikací ETICS – např. na internetu lze dnes již nalézt i velmi zdařilé stránky udávající často pokyny pro navrhování a provádění, ale nejnověji také již i pro údržbu a užívání specifikovaných firemních systémů s evropským schválením ETA (výborné webové stránky má např. STOMIX, vč. souboru podstatných detailů a podrobných pokynů).

Které komponenty ovlivňují vlastnosti ETICS relativně nejvýrazněji? Jsou to zejména tepelně-izolační výrobky a prvky pro jejich připevnění k podkladu, kde se dnes stává novým fenoménem tzv. problém tloušťky tepelněizolační vrstvy, daný stále náročnějšími energetickými předpisy a normami. Do hry pak vstupují v nových souvislostech statika (u kotvení), nové evropské požární předpisy a konečně v některých případech (nečekaně) i stavební akustika.

Klasické kotvení izolačních vrstev dosavadních tlouštěk nečinilo potíže, i vliv tepelných mostů pro kotvy různého provedení a hustoty je dnes dostatečně identifikován. Pro současné tloušťky izolací však již účinek svislého zatížení na kotvy přestává být zanedbatelný. Nově se tedy objevila inovační řešení (např. BAUMIT) tzv. „lepicích“ kotev – kruhových plastových kotev s nosným středovým terčem a vymezovacím okrajem, které při únosnosti v rozsahu od 0,4 do 0,6 kN (dle podkladu) umožní uvedený problém elegantně vyřešit i u polystyrenových desek značné tloušťky při počtu zhruba šesti kotev na m², navíc ještě s úplným vyloučením tepelných mostů. Na trhu se také vedle pěnového polystyrenu (EPS) a minerální vlny (MW) stále více prosazují i nové izolační materiály, např. minerální desky Multipor apod., které tvoří i alternativu k tzv. „open-systémům“ a využívají se např. u vnitřního zateplení památkově chráněných objektů, příp. též v požárně silně exponovaných aplikacích (obvykle je však problémem jejich cena).

Z dalších inovací zmíníme alespoň některé výrobky orientované nově i na provozní užitné vlastnosti povrchových úprav, např. fasádní barvy s tzv. samočisticím účinkem – lotosovým efektem (StoLotusan Color) či v odlišném fotokatalytickém složení (StoPhotosan Color).

K dnešnímu dni bylo již vydáno cca 100 evropských technických schválení ETA pro fasádní sestavy pocházející z většiny evropských zemí včetně České republiky. Oprávněnou osobou pro vydávání ETA pro ETICS je u nás TZÚS Praha, který výhradně zastupuje ČR v EOTA a jejích orgánech a je schvalovací osobou pro všechny ETAGY. Pro ETICS zpracovává ETA pobočka Brno a/nebo pobočka České Budějovice TZÚS Praha, ETA (ale jen pro ETICS) může zpracovávat i CSI Praha, a. s. V příslušné pracovní skupině EOTA pro ETICS se neustále shromažďují poznatky z realizací a připravují se další úpravy výše uvedených základních dokumentů. V současné době se po zhruba půlleté pauze dané personálními důvody v komisi opět rozjedou práce na přípravě upraveného dokumentu ETAG 004 (ten aktuálně platný má datum květen 2003). Z podstatnějších úprav půjde zejména o doplnění partie týkající se stavební akustiky (nebyla v původním mandátu) a o upřesnění většího množství dílčích ustanovení (některé otázky nejsou ještě dořešeny). Řeší se také problematika použití ETICS na dřevostavbách dle ETAG 007, kde se t. č. připomínkují společné dohody o postupu posuzování (CUAP) jako podklad pro vydání ETA.

 

Montovaná, tj. z předem připravených/vyrobených dílců na stavbě sestavovaná varianta kontaktních prefabrikovaných fasádních systémů (tzv. VETURES – označení francouzské provenience) byla schválena 16. 1. 2005 a jako konec období souběhu s dosavadními národními předpisy (my jsme v ČR žádné neměli a systém je u nás prakticky nový) se uvádí září 2008. Návrh ETAG 017 byl zpracován ve společné komisi pracovní skupiny EOTA pro zpracování dalšího ETAGU – pro předvěšené provětrávané fasády. Práce na českém překladu již byly zahájeny. V současnosti se připomínkují u evropských schvalovacích osob první návrhy ETA podle ETAG 017 a připravují se ke schválení/vydání.

Předmětem ETAG 017: VETURES „kits“ jsou pouze předem připravené, většinou plně kompletizované tepelněizolační dílce, s kontaktní omítkovou či obkladovou vnější úpravou, určené pro použití na (kontaktní) zateplení masivních vnějších stěn budov ze zdiva či z montovaného nebo monolitického betonu. Zateplení lehkých rámových stěn na bázi dřeva a/nebo kovů stejně jako použití těchto prvků na samostatné spodní nosné konstrukci jako tzv. předvěšené fasády nejsou předmětem ETAG 017.

Fasádní sestava VETURE se skládá z vnější vrstvy, tepelněizolační vrstvy a prostředků pro připevnění k podkladu (obvodové stěně). Vnější vrstva je obvykle stejných rozměrů jako tepelně-izolační vrstva a nejčastěji je s touto izolační vrstvou spojena (spřažena). Je buď „monolitická“, v provedení celoplošného omítkového systému, nebo „zmonolitněná“, z pevně osazených obkladových prvků (bodově či plošně, z jednoho kusu na celou plochu dílce nebo z více kusů obkladových prvků v různém uspořádání). Mezi vnější vrstvou a izolační vrstvou, jakož i mezi izolační vrstvou a nosnou stěnou nebývá větraná průběžná vzduchová mezera. Součástí sestavy je dále vždy soubor speciálních pomocných prvků – připevňovací a kotvicí prostředky, lišty, příchytky, konzolky, speciální profily pro tvorbu detailů, těsnicí pásky nebo tmely apod.

Jako u všech sestav dodává držitel ETA výpočtové a prováděcí podklady a je zodpovědný vždy za celou sestavu; všechny komponenty musí být průmyslově vyráběné a samostatně certifikované. ETAG dále rozvádí na úrovni „základních principů“ („corner stones“) všechny základní požadavky a adekvátní zkušební metody pro zajištění všech šesti základních skupin požadavků ER1 až ER6, které musí splnit každý stavební výrobek, dále požadavky na trvanlivost a použitelnost sestavy (diferencovaně pro komponenty a celou sestavu). ETAG je členěn do čtyř oddílů a v rámci nich obsahuje 9 kapitol a pět samostatných příloh. Dílčí odchylky a/nebo rozšíření mohou být uvedeny přímo v ETA.

Fasádní prefabrikované sestavy VETURES jsou podle způsobu mechanického spojení s podkladem pro účely návrhu rozděleny do čtyř základních skupin („families“):

A –sestavy kotvené prostřednictvím vodorovných profilů nebo lišt do výřezů v izolační vrstvě,

B – sestavy s prvky kotvenými k podkladu mezi obkladovými prvky a přes izolační vrstvu,

C – sestavy kotvené prostřednictvím vodorovných profilů nebo lišt do výřezů ve vnější vrstvě,

D – sestavy s vnější vrstvou kotvenou k podkladu přes obkladové prvky a izolační vrstvu.

Vnější povrchová vrstva z dílců může být tvořena buď monoliticky jako omítková, nebo z obkladů pásky, šablonami, obkladačkami, deskami či jinými obklady z trvanlivých materiálů. Jsou to např. ve výrobě nanesená speciální omítka, keramika, kovy, sklo, plasty, lamináty a kompozity, kámen, beton, panely či desky na bázi dřeva nebo vláknocementu, cihelné nebo keramické pásky nebo obklady apod. Podmínkou je přímý kontakt vnější vrstvy s vrstvou tepelněizolační v rámci kompletizovaného obkladového dílce.

 

 

U jednotlivých výše uvedených skupin VETURES se používají zejména kotevní lišty různého tvaru a provedení (sestavy typu A, C nebo u tlustších izolací dnes kombinace A+C), často v kombinacích se svislými lištami ve spárách mezi kompozitními obkladovými dílci, obvykle s tvarováním pro dekompresní prostor přímo ve skladbě obkladu nebo za vnější svislou spárovou lištou (vzpomeňme např. styky sendvičových dílců obvodových stěn panelových budov). Konstrukce vodorovných základních lišt jako nosného prvku závisí na tloušťce a skladbě VETURE. U sestav typu B nebo D jde o klasické kotvení, kde pro větší tloušťky izolací mohou vznikat problémy obdobné těm, uvedeným u ETICS. Poznamenejme zde, že jde zejména o sestavy francouzské (a obecně jihoevropské) provenience, kde systémy typu B nebo D mívaly tloušťku polystyrenové izolace do 50 mm, což dnes již prakticky nic neřeší.

Jako izolace se u VETURES používají obvykle EPS, XPS nebo PUR, lze i MW či mikropority (nově např. v kombinaci s tvarovanými dílci z plastu či plechu).

Pomocí mechanických zkoušek, předepsaných pro získání evropského technického schválení ETA, se kontrolují různé účinky zatížení větrem (tlak, sání, únava), soudržnost mezi vnější a izolační vrstvou sestavy. Dle potřeby se ověřují předepsané vlastnosti všech (samostatně osvědčených) komponentů, přípojů a pomocných prvků.

Požární vlastnosti sestavy se ověřují pro reakci na oheň zkouškou SBI dle ČSN EN 13823, přičemž ETAG 017 uvádí v Příloze E pravidla pro sestavení zkušebních vzorků dle typu sestavy.

Z hlediska zkoušení odolnosti proti nárazu se při posuzování podle ETAG 017 rozlišují tři kategorie. Tato charakteristika bývá často u těchto sestav kritická – viz též ETICS, kde si často vypomáháme v exponovaných oblastech např. aplikací tužších podkladních desek (např. Aquapanel Wandschutzplatte v systému KNAUF).

Z hlediska požadavků na vodotěsnost sestavy VETURE se mimo zatřídění dle typu (I či II) kon-troluje možná penetrace vody do sestavy a stanoví se rovněž difuzní odpor pro kontrolu kondenzace vodních par v sestavě (dle našich zku-šeností by se měl kontrolovat také ve spárách). Odolnost vůči pronikání vlhkosti se ověřuje předepsanými zkouškami dle ETAG 017.

Z hlediska trvanlivosti a použitelnosti sestavy a komponentů se kontroluje tepelněvlhkostní chování při cyklické zkoušce s kontrolou vlivu smršťování na vznik trhlin a rozvoj nevratných deformací, kontroluje se navlhnutí tepelněizolační vrstvy, vliv střídání mrazu a tání na vnější vrstvu, lepidlo a celou sestavu, případně též vliv tepelného šoku a stabilita rozměrů vnější i izolační vrstvy.

Dále se prověřuje v případě potřeby odolnost proti vybraným chemickým a biologickým látkám, odolnost vůči korozi a odolnost vůči UV záření.

Na úrovni členských států se provádí diferencovaně příslušná kontrola nebezpečných látek.

Závěrem k tomuto druhu fasádních sestav lze jen zopakovat, že se nejedná o variantu u nás rozšířenou (a vzhledem k „nově požadovaným“ tloušťkám tepelněizolačních vrstev se v dohledné době ani výraznější rozšíření neočekává) a že posuzování a schvalování dle ETAG 017 bude jednotné pro národní i evropské použití – a opět výhradně systémové.