Střešní nástavby I – nezbytné předpoklady pro realizaci

22. 11. 2007

V posledních patnácti letech došlo v České republice ke značným společenským a ekonomickým změnám, které ve svém důsledku podstatným způsobem ovlivňují charakter a vývoj měst. S tím souvisí poptávka po bytech, nájemních administrativních prostorech a občanské vybavenosti. Tam, kde je poptávka po bytech vyšší než nabídka, jsou hledány způsoby nové výstavby těchto prostor. Jednou z možností jak se s touto problematikou vyrovnat jsou právě střešní nástavby, které zhodnocují již urbanizované území a zvyšují jeho ekonomickou výtěžnost.

Komplex panelových domů s ojedinělou realizací sedlové střešní nástavby (Blansko)

Dá se předpokládat, že návratnost investic do realizací střešních nástaveb bude spolehlivá, protože

je již obvykle stabilizován vývoj dané lokality s ohledem na skladbu obyvatel a městskou infrastrukturu. Dále je možné touto formou reagovat na nové demografické podmínky na sídlišti, kde

s ohledem na věkovou strukturu obyvatel může dojít ke změnám požadavků na občanskou vybavenost a je vhodné upravit stávající objekty pro nové účely. Nejedná se tedy jen o bytové domy, kde je možné provádět střešní nástavby, ale také objekty školek, škol, zdravotních středisek, kotelen apod. Právě u skeletových systémů, obvykle řady MS-OB, je snadné dosáhnout variabilních dispozic vhodných pro všechny typy prostor.

Je důležité, aby bylo s předstihem stanoveno, pro jaký účel má nově vzniklá nástavba sloužit, protože její budoucí funkce souvisí s dalšími návaznostmi na komunikace a parkovací kapacitu. Souvislost

s architektonickou a konstrukční formou je jednoznačná.

Důvodů proč stavět střešní nástavbu však může být mnohem více a obvykle se jedná o jejich kombinaci. Patří mezi ně např. stavební stav objektu. Je-li dům udržován v dobrém technickém stavu

a jeho opravy probíhaly průběžně, není zpravidla nutné provádět zásadní změny konstrukcí.

V každém případě však došlo od doby výstavby k úpravám stavebních norem, a proto již stávající konstrukce střech a plášťů nevyhovují hodnotou tepelného odporu. S ohledem na sledovanou problematiku je pro nás důležitá nová hodnota tepelného odporu střešního pláště ploché střechy

3,0 m²KW^–1 (ČSN 73 0540). V blízké budoucnosti lze očekávat další zpřísnění požadavků

na energetické úspory staveb.

Pro stávající střešní pláště panelových domů je dále charakteristická jejich špatná vlhkostní bilance, jejíž správné hodnoty specifikuje opět ČSN 73 0540. V konstrukci pláště se hromadí více vodní páry než se stačí odpařit, a tato stálá vlhkost znehodnocuje celou skladbu střechy.

Na provedení střešní nástavby musí být příslušným stavebním úřadem vydáno stavební povolení

a stavba může být užívaná teprve po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.

Střešní nástavba na Domově důchodců v Nezdenicích

Posouzení statiky objektů situovaných na územích s nestabilním podložím

Střešní nástavba zvyšuje podstatným způsobem zatížení nosné, a především základové konstrukce objektu. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné, aby byl proveden odborný statický posudek, který může být vypracován pouze osobou s odpovídající autorizací. Je důležité ověřit soulad mezi původní projektovou dokumentací a realizovanou stavbou. V případě nejasností musí být provedeny sondy

k základové konstrukci, které jednoznačně stanoví skutečný stav založení. Je bezpodmínečně nutné právě na územích s nestabilním podložím zohlednit případné změny základových podmínek. Při analýze výsledků průzkumů je nezbytné vycházet z normy ČSN 73 0039 a o podmínkách pro výstavbu

na nestabilních podložích, vydávané Ministerstvem životního prostředí ČR.

V další fázi musí být proveden průzkum nosného systému objektu. Rozeznáváme systémy stěnové, skeletové a kombinované. Tyto základní varianty dále členíme na podélné, příčné a kombinované. Parametry nosných konstrukcí významně ovlivňují volbu nosného systému střešní nástavby.

Můžeme konstatovat, že převážná část stávajících panelových objektů byla projektována

s dostatečnou statickou rezervou, a proto u velké většiny z nich je možné realizovat střešní nástavbu.

Požární bezpečnost

Při realizaci střešní nástavby musí být zohledněny požární normy a předpisy, kterými jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833 a související normy požární bezpečnosti staveb. Odborný posudek o splnění těchto požadavků v projektové dokumentaci musí vydat oprávněná osoba s odpovídající autorizací.

Požární předpisy u dodatečně provedených střešních nástaveb posuzují zejména parametry únikových cest, požární odolnost nosných a nenosných konstrukcí (jedná se zejména o obvodové stěny, požární strop, střešní plášť, požární stěny), změny požární výšky objektu.

Z požárního hlediska může být problematické předsazení nástavby před obvodový plášť budovy,

a je tedy lépe se této variantě vyhnout. Dále mohou nastat nesrovnalosti při nesprávném výkladu pojmů šikmá obvodová stěna a šikmý střešní plášť. Šikmé obvodové stěny musí splňovat všechny požadavky na požární odolnost obvodových stěn, což neplatí u střešních plášťů.

Střešní nástavba na Základní škole ve Strahovicích

Technická zařízení budov

V rámci průzkumu stávajícího stavu objektu je důležité analyzovat současný stav všech rozvodů,

a to s ohledem na jejich kapacitu a technický stav. Zpravidla již byla anebo musí být provedena jejich výměna, a to za dnes používané materiály, což značně usnadňuje navázání nových instalací

v prostorách nástavby.

Patrně nejvíce omezující je umístění kanalizace, přičemž její profil je obvykle dostačující. Při napojení

je nutné respektovat kanalizační svody a není zde velký prostor pro dispoziční variabilitu. Kanalizace musí být odvětrána nad novou střechu.

Pro rozvody vody jsou možnosti vedení mnohem variabilnější, protože je často možné využít prostoru pod nosným roštem v podlaze a dále pak v hojně používaných dutinových příčkách. Do nových podlaží je nutné vyvést také požární vodovod.

Při stavbě střechy stojí za úvahu instalace odděleného rozvodu vody, a to vody pitné a užitkové

z dešťového zásobníku. S rostoucími poplatky za spotřebu vody je tato varianta jistě vítanou možností a současně značně zohledňuje ekologické aspekty ve stavebnictví.

Rozvod plynu podléhá přísným bezpečnostním vyhláškám a normám, které musí být bezpodmínečně respektovány a jejichž kontrolu provádí pouze technik s platným osvědčením odborné způsobilosti.

Pro vedení plynového potrubí neplatí takové možnosti diskrétního rozvodu jako u vodovodu, protože potrubí nesmí být schováno v konstrukci. Z tohoto důvodu

se podobně jako u kanalizace snažíme napojovat co nejblíže od svislých rozvodů.

Pro elektroinstalace musí být stanovena požadovaná zvýšená spotřeba elektrické energie, na základě které jsou provedena odpovídající opatření například ve formě posílení domovní přípojky. Vše musí být náležitě schváleno příslušnými orgány a musí být provedeny odpovídající revize. Vedení rozvodů

je bezproblémové v podlaze a v příčkách. V současné době by neměly být opomenuty rozvody pro telefon, kabelovou televizi a počítačovou síť. V tomto ohledu je dobré zohlednit možnou perspektivu vývoje tohoto oboru.

Systém vytápění střešní nástavby není většinou možné napojit na ten stávající. Z tohoto důvodu

se tedy vytápění střešní nástavby řeší zpravidla formou etážového topení. Jsou tedy v podstatě dvě možnosti zdroje tepla a to je plynový (elektrický) kotel a elektrické přímotopy. Na trhu je dnes široká nabídka slunečních kolektorů, a proto může být celý otopný systém navržen jako bivalentní.

Vertikální komunikace

Problematika vertikálních komunikací je řešena především s ohledem na únikové požární cesty a dále pak v souvislosti s ČSN 73 4301 – Obytné budovy. Stavba nového výtahu nemusí být provedena

u stávajících objektů, kde je vstup do prostor v nástavbě proveden v pátém nadzemním podlaží.

V projektové dokumentaci však musí být navržena případná varianta jeho výstavby. V budovách

se stávajícím výtahem nemusí být provedeno jeho prodloužení do nového, posledního podlaží.

Stále častěji můžeme vidět dodatečnou výstavbu výtahové šachty vně objektu. V těchto případech

je nutné zabránit průhledům do místností z výtahové kabiny a provést dostatečnou zvukovou izolaci, chránící ostatní prostory od provozního hluku. Nejlepším řešením je pochopitelně umístění výtahu

do prostoru zrcadla schodiště, tato varianta je však málokdy možná.

Kromě výtahu je vertikální komunikace zajištěna pochopitelně především schodištěm. Zpravidla

se jedná o prodloužení stávající dispozice schodišťového prostoru do vyššího podlaží. Tam, kde

je schodiště do nástavby vedeno mimo stávající linii schodiště, se jedná o dvě různé chráněné únikové cesty a tato možnost je z pohledu požární bezpečnosti značně komplikovaná.

Je nutné správně navrhnout tvar střechy s ohledem na výšku schodišťového prostoru, a to zejména tam, kde se jedná o nástavby sedlového charakteru. Právě tyto typy nástaveb, jejichž výška hřebene vychází z půdorysných parametrů objektu, nabízejí obvykle možnost návrhu dvoupodlažního bytu. Mezonetové byty jsou velmi žádány pro svou netradiční dispozici, i když prostor vnitřního schodiště rozšiřuje užitnou plochu bytu na úkor jeho obytné plochy.

Dům s pečovatelskou službou ve Vsetíně

Dopravní obslužnost objektu

s dodatečnou nástavbou

Dopravní přístup k původnímu objektu

je již vždy vyřešen. S ohledem na novou funkci objektu a nebo jen na jeho nově vzniklý provoz v nástavbě je důležité provést přezkoumání stávajících možností parkovacích míst.

Pokud jsou v nástavbě další bytové jednotky, zpravidla jsou parkovací plochy dostačující. Je však možné,

že se změnou například původní sídlištní kotelny na administrativní objekt bude nutné vybudovat nebo rozšířit parkoviště. Musí se prověřit zda

je možné provést tuto stavbu na příslušných pozemcích.

foto archiv autorky

Ing. Martina Peřinková, Ph.D., (*1964) absolvovala Fakultu stavební na VUT v Brně a doktorát obhájila na Fakultě architektury VUT v Brně. V současné době pracuje jako odborná asistentka na Stavební fakultě VŠB -TU Ostrava. Je autorkou a spoluautorkou řady odborných publikací a článků.